Ezoterický smysl zimního slunovratu

24.12.2015 12:05

Gregg Prescott

Různé školy mysterií oslavují změny ročních období v souvislosti s astronomickými a astrologickými jevy s nimi souvisejícími, tedy s rovnodennostmi a slunovraty.

Prastaré kultury oslavovaly tento den pomocí propracovaných slavností a dokonce na jeho počest budovaly zvláštní konstrukce. K těm nejslavnějším patří Stonehenge v anglickém Wiltshire. Dodneška se tam vydávají stovky lidí, aby si připomněly Jul (Yule), jeden z nejstarších svátků spojených se zimním slunovratem.

V ezoterickém slova smyslu představuje sluneční cyklus růst vědomí a osvícení duše.

Pro ilustraci si představte, že jaro je zrození vaší duše. Když dosáhnete léta, začne se odehrávat sestup duše z jejího duchovního domova na 3D rovinu, neboli na tuto planetu. Jak se po letním slunovratu začne plíživě zkracovat den, představuje pokles množství slunečního světla vznikající závoj zapomnění, kvůli kterému si duše nepamatuje, proč sem přišla a co je jejím úkolem. Když se počínaje zimním slunovratem začnou dny opět prodlužovat, je vaše duše uvolněna od fyzické přítomnosti a stoupá vzhůru ke svému duchovnímu domovu, zpátky ke Zdroji.

Na Kole života představuje zima období odpočinku a přípravy na obnovu života, podobně jako některá zvířata uléhají k zimnímu spánku. Je to také doba klíčení; na jaře vyraší rostlina ze země, v létě je plně vzrostlá a na podzim sklízíme její plody (a také její semena). Pak se vrátíme do zimy, abychom zakončili celý cyklus a připravili se na obnovení života.

Roční období nás učí o procesu zrození, života, smrti a znovuzrození. Alchymie zná úsloví „jak nahoře, tak dole“. Přemýšlejte o něm v kontextu našeho příchodu sem a následného opuštění naší fyzické schránky.

Roční období nás dokážou mnoho naučit o procesu zrození, života, smrti a znovuzrození. Alchymie k tomu má známé úsloví „jak nahoře, tak dole“. Přemýšlejte o tom v souvislosti s tím, jak jsme se sem dostali a jak tuto nádobu opustíme.

Poté, co sperma oplodní vajíčko, procházíme procesem „zrání“, jehož délka je stejná jak pro lidské těhotenství, tak pro dobu, kterou některé klíčové obilniny potřebují k tomu, aby vyrašily ze semene a dozrály.

Dítě putuje porodním kanálem (tunelem), je přivedeno z temnoty ke světlu (zrození). Jak potvrzují četné prožitky blízké smrti, procházíme po smrti tímtéž procesem, kdy cestu tunelem následuje návrat ke světlu, ke Zdroji.

Ve větším schématu věcí, v koloběhu života, se tento cyklus opakuje prostřednictvím ročních období, což dokazuje, že náš život je pouhá část fraktálu univerza, vesmíru a konečně i Zdroje samotného.

Zimní slunovrat spadá pod znamení Kozoroha, který reprezentuje materialismus a ego. V astroteologii je to období, kdy Ježíš poté, co opustil domov svého Otce, zabředá do materialismu. Také je to čas, kdy Ježíš (Slunce) umírá na kříži (Slunce touto dobou přechází přes Jižní kříž) a tři dny je mrtev, jen aby se znovu zrodil (jak se po tomto třídenním období začnou dny prodlužovat).

Co nás však náboženství neučí, jsou ezoterické a okultní významy rovnodenností a slunovratů.

I adepti mystických škol a znalci okultních věd mohou potvrdit, že se každé roční období vyznačuje odlišnými kosmickými proudy a životní silou. Nejlépe tento proces objasňuje tento úryvek z Pojednání o ezoterické (duchovní) astrologii:

Vše v přírodě reaguje na tyto proudy. To jen lidská rodina na to zapomněla, protože už nedokáže vidět vnitřní stranu reality. Síly světla se pohybují buď směrem k Zemi, nebo od ní. Právě to vytváří naše roční období. Dráha Slunce je do tohoto pohybu světelných proudů, jež dopadají na Zemi, složitým způsobem zapojena.

Během podzimní rovnodennosti prochází světlo ze Slunce vnějšími vrstvami zemské atmosféry. O zimním slunovratu toto světlo proniká do jádra zeměkoule. Pozorována z velké dálky mimo naši sluneční soustavu, vypadá Země jako planoucí koule rotující uprostřed nebes. Během jarní rovnodennosti světlo opět míří na okrajové části Země a o letním slunovratu je vysoko na obloze. Povšimněte si, že světlo je v zimě hluboko v zemském jádru a v létě vysoko na nebi. To je zároveň metafora i realita - na vnitřních, hlubších úrovních.

Tím, že se sladíme s vlivem tohoto záření, které v různé intenzitě závisející na ročním období (a rovnodennostech / slunovratech) dopadá na Zemi, můžeme napomoci své psychické rovnováze. Vlny světla klesající k Zemi a vystupující z ní jsou okultním faktem - představují vnitřní realitu, kterou většina lidí není schopna vidět. Ti z nás, kdo touží po hlubším souznění s duchovními silami, se musí inteligentním způsobem vyrovnat s touto realitou, sžít se s ní, protože právě tento pohyb permanentně se měnících proudů světla tekoucích k Zemi zajišťuje náš evoluční růst. Tyto přívaly síly pohánějí všechna království na zemi směrem vzhůru, pozvedají duchovní oheň těla páteřním kanálem do center srdce a hlavy a přinášejí osvícení těm z nás, kdož jsou na to díky své inteligenci a záměru účastnit se tohoto procesu připraveni.

V dějinách byl vždy zimní slunovrat dobou, kdy se rodili největší učitelé na zemi. Protože je to období, kdy na naši planetu přichází nové světlo, vybírají si je k inkarnaci Učitelé světa, kteří s sebou přinášejí nová učení. Každé takové nové učení představuje pro obyvatele Země nový stupeň osvícení.

Zimní slunovrat se odehrává 21. prosince, tedy v době, kdy naše planeta přechází z principu Střelce do principu Kozoroha. V tomto čase světelné toky, nořící se do nitra Země, obracejí svůj směr - stejně jako Slunce, které přestává putovat na jih a obrací se k severu. Zpětný pohyb jakéhokoli planetárního tělesa vytváří do doby, než se toto těleso ve svém novém směru stabilizuje, mocnou sílu. Z tohoto důvodu obklopuje Zemi od půlnoci 21.12. do rána 25.12. mohutné silové pole světla a záření.

Co mohu dělat během zimního slunovratu?

Zimní slunovrat je důležitý čas znovuzrození a transformace, kdy můžeme poznávat svůj stín, léčit si rány, zbavovat se starých myšlenkových vzorců a sbližovat se se svým osudem. Když se odhodláme postavit se tváří v tvář svým nejhlubším a nejtemnějším strachům a překonat je, prožijeme opravdovou životní extázi. Získáme na sebevědomí a na síle. Objevíme sami sebe a uvědomíme si, kdo jsme. Začneme důvěřovat životu. Zimní slunovrat je doba triumfu vnitřního hrdiny, který je na cestě za dobrem.

Přivítejte slunce zpět a uctěte jeho návrat. Naplňte svůj domov světly, svíčkami a symboly slunce. Nad svíčkou vyslovte své zimní afirmace, také známé jako novoroční předsevzetí a modlitby.

Doba kolem slunovratu je velmi významný čas, kdy je záhodno zastavit se a naslouchat, harmonizovat svoji energii a obnovit své spojení s duší a se smyslem svého života. Uvažujte o tom, co byste si rádi přivedli do života, o co byste v sobě rádi pečovali. Co vám dodává elán a radost? Když jsme plní života a vyzařujeme světlo, zlepšujeme i život lidí kolem nás a inspirujeme je. Takhle můžeme svým dílem přispět ke světlům zářícím po celém světě, aby zaháněla temnotu.

Pamatujte si ale, že jsme všichni za své vlastní světlo zodpovědní. Když zhasne, může nám někdo druhý pomoci najít jiný plamen, dovést nás k němu, ukázat nám, jak lze znovu vzplanout, ale zahořet už musíme sami. Nikdo za nás náš oheň rozdmýchat ani udržovat nemůže.

Pracujte na tom, aby všechno, co děláte, chránilo a posilovalo vaše vnitřní světlo. Používejte je tak, abyste byli ze života plní vzrušení a abyste byli nadšení ze všeho, co podniknete. To vzrušení a nadšení je jako lesní požár – lidé ho cítí a vidí na míle daleko, oheň se šíří na všechny kolem vás. Období kolem zimního slunovratu představuje příležitost sejít se s blízkými na oslavě naděje, míru a znovuzrození světla.

„V hlubinách zimy jsem konečně zjistil, že se uvnitř mne nachází nepřemožitelné léto.“ (Albert Camus)

 

Zdroj 1

Zdroj 2

Zdroj: www.osud.cz/ezotericky-smysl-zimniho-slunovratu

Zpět