Jaroslav Dušek

20.03.2016 22:24

Čtyři dohody: 

vimeo.com/11848442

-----------------------------------------------------------------------------------------------

 

Malá Anasta nechtěla svůj příběh začínat znovu a někde jinde kvůli ledovci. A tak se stane něco úžasného - přestane bojovat s ledovcem na jejím oblíbeném místě a začne využívat učení svého dědečka (kněze). Věnuje se tomu dobrému, tomu, co jí je blízké. A tak zastaví ledovec a stane se samotným vědomím.

Boj totiž doopravdy není tím pravým řešením. Boj naopak posiluje nechtěné. Boj může vyhrát jen boj.

Podívejte se na video:  vimeo.com/135784002

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Jaroslav Dušek a jeho energie. Dítě přichází na tuto planetu úplně připraveno a spíš je lepší připravit podmínky, aby dítě mohlo samo objevovat a pozorovat než ho vychovávat a tím jeho štěstí (krásu, radost, kreativitu) „zničit“.

Programy v tomto případě znamenají naučené věci (a poté chování se podle nich), které vás naučili rodiče, učitelé, televize, časopisy, kamarádi, prostě prostředí, ve kterém žijeme.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Pětiminutový rozhovor s Jaroslavem Duškem o daru, štěstí a změně starých konceptů mysli.

„Štěstí je stav, ve kterém člověk dělá to, co miluje a miluje to, co dělá. Tudíž to, co dělá je pro něj odměnou. To znamená, že pokud se ti daří dělat to, co miluješ a milovat, co děláš, potom pociťuješ štěstí.“ ~ Jaroslav Dušek

Proto bychom si měli vybírat práci ne podle peněz, které nám to přináší, ale hlavně a především podle toho, co nás naplňujeme, co chceme dělat. Možná to nebude hned spojeno se zmíněným pocitem štěstí, ale vždycky se tomu můžeme o kousek přiblížit a jednou to bude třeba ten úžasný pocit štěstí, kdy budeme dělat to, co milujeme a budeme milovat to, co děláme. A peníze budou to poslední, na co si vzpomeneme.

Jaroslav Dušek také zmiňuje rozdíl mezi bělochy a indiány:

Běloši jsou uchvácení obchodováním. Lidé obchodují se vším. Obchodují i s tím, co nám dává příroda, to, co není ničí. To je jako bychom prodávali vzduch, sluneční svit apod. Jsme naprosto zahloubáni do obchodního smýšlení. Proto uvažujeme tak, že je nevýhodné něco někomu dát, protože očekáváme něco také. Přitom je vlastně už jen samotný pocit darování někomu obohacující:

https://vimeo.com/100306160

 

Zpět