Rady, které lidé někdy nechtějí slyšet. Lékařka uvádí příčiny nemocí

15.03.2017 11:52

Z růžového obláčku nadšení spadla deset metrů pod zem. Takto Pavla Koželuhová popisuje stav, který ji přiměl opustit klasickou ordinaci a při léčení klientů hledat i jiné metody. Každá návštěva u ní začíná důkladným rozhovorem. Za chybu totiž považuje, že mnozí lékaři s pacienty moc nemluví.

„Pediatrie není o dětech, ale o rodičích“

Ekzémy, katary dýchacích cest, vadné držení těla, záněty středouší. Například za těmito zdravotními problémy dětí podle ní mohou stát nevyřešené rodinné vztahy. „V případě, kdy dítě onemocní, většinou je to nějaké zrcadlení problémů mezi rodiči, často partnerských problémů. Když rodiče spolupracují a začnou přemýšlet jinak, většinou již není důvod, aby dítě bylo nemocné,“ popisuje své zkušenosti a přiznává, že ne vždy jsou lidé schopni si pravou příčinu připustit. 

Vyděšené maminky. Ubrat plyn a nestresovat 

„Děti jsou často nemocné, protože na ně nemáme čas. My je oprášíme, dáme jim najíst, napít, oblečeme je. Mají všechno, co mají mít. Nemají ale naši pozornost a lásku. Často léčivě působí už pouze to, když dítě uložíte do postele a přečtete mu pohádku.“

O dnešních dětech se často říká, že mají slabší imunitu. „Já bych to tak nedramatizovala. Dneska všechno víc řešíme. Za našich mladých let jsme měli nudle až kdovíkde. Dnes má dítě 14 dní rýmu a maminky si myslí, že je to něco strašného. Je větší nabídka lékařské péče, takže je i větší poptávka. Neřekla bych, že jsou dnešní děti nemocnější, ale spíš stresovanější. Navíc je dnes velká přeinformovanost. Na internet se dá napsat kdeco, lékaři a sdělovací prostředky maminky často lekají,“ dodává a vyzdvihuje i další skutečnost. 

Za aktuální stav prý může také vyšší věk rodičů malých dětí. „Dvacetiletí lidé věci tolik neřeší, na rozdíl od těch třicetiletých a starších. Není to tedy o tom, že by děti měly horší imunitu, ale dnes je daleko větší úzkostnost rodičů," dodává Koželuhová. 

Celistvý pohled na pacienta?
„Když to hodně zvulgarizuji, každý z té klasické medicíny se zabývá jen tou svou dírou. Očař očima, ORL lékař ústy, případně nosem a krkem, gastroenterolog další rourou. Většinou tu není někdo, kdo by se na ten problém podíval komplexněji.“

Jak na neplodnost?

„Je dobře, že máme umělé oplodnění, ale není určeno paušálně pro každého, protože bohužel ne všechny děti z umělého oplodnění jsou v pořádku,“ říká lékařka, která v ordinaci běžně přijímá i neplodné páry. Příčinu komplikací často vidí v hormonální antikoncepci.  

„Pokud je žena pod vlivem jejího patnáctiletého užívání, nějakou dobu trvá, než ze sebe hormony dostane. Je třeba organismus vyčistit, doladit hormonální systém a psychiku. Pak není důvod, proč by žena neměla porodit zdravé dítě i bez vlivu umělého oplodnění. Někdy stačí tři měsíce a ženy přijdou s radostnou novinou, jindy to trvá i pět let.“ 

Dotlačena k dítěti? Další problém 

K negativním jevům, které přispívají k neplodnosti, řadí nezdravý způsob života i čím dál vyšší věk rodiček. „Matku pod třicet let aby dnes pohledal.“ V praxi se setkala i s případem ženy, která zprvu toužila po otěhotnění, ale po několikaměsíční léčbě se ve dveřích ordinace objevila s pugétem a konstatováním, že dítě vlastně nechce.  

„Z růžového obláčku nadšení jsem spadla tak deset metrů pod zem, protože jsem zjistila, že většinu nemocí vlastně ani moc léčit nedokážeme. Že je dokážeme udržovat a u většiny nemocí pravou příčinu v podstatě ani neznáme, takže víceméně pokrýváme příznaky. Někdy lépe, někdy hůře.“

„I to je dobré zjistit, protože v okamžiku, kdy není úplně v pořádku partnerský vztah a žena dojde k tomu, že zatím dítě z nějakého důvodu nechce a je do něj tlačena (partnerem či okolím), je riziko, že dítě bude po narození stresorem. V okamžiku, kdy na to žena není připravena, narodí se dítě, které bude potenciálně nešťastné,“ míní lékařka. 

Pro úspěšné početí také v některých případech doporučuje opuštění zažitých modelů chování, které se v rodině přejímají z generace na generaci a mohou být v pokusu o otěhotnění významnou překážkou. V rozhovoru pak uvádí i jednu z možných příčin neplodnosti mužů. 

Spojené nádoby

„Přestože někdy pacientům naznačuji, že za jejich nemocí je nějaký nevyřešený psychický problém, jako by neposlouchali,“ popisuje Pavla Koželuhová a připomíná případy lidí, kteří došli k poznání až po delší době a s odstupem času jí tak dali za pravdu.  

Přes 20 let se věnuje homeopatii, při své práci využívá také biorezonanci, fytoterapii, Bachovy květové esence, spolupracuje s psychology, psychoterapeuty i kineziology. Po letech praxe dospěla ke zjištění, že při léčení klientů se většinou k cíli dostane lépe kombinací více metod.

„Je otázka, kdy a jak pochopíme, proč nemoc přišla, protože nám má dát facku. Jsou určití lidé, kteří k tomu, aby to s nimi opravdu zacloumalo, potřebují třeba i rakovinu nebo nějaké jiné vážné onemocnění.“ 

Jaký vztah má jako pediatrička k očkování dětí? Jak na její práci nahlíží matka, jaderná fyzička? Nepovažuje metody, které dcera využívá, za pavědu? A proč se Pavle Koželuhové zamlouvá německý model přístupu k homeopatii? 

Poslechněte si celý rozhovor s pediatričkou Pavlou Koželuhovou.

Zpět