Rodinné konstalace

15.02.2015 23:25

VŠICHNI JSME ČLENY RODINY

"Čauko, nebraň se!" -ozve se z telefonu. "Odporovat zakázané, přihlásila jsem nás na rodinné konstelace. V sobotu s přezůvkami, papírovými kapesníčky a tekutinami čekej na parkovišti. Přijdu pro tebe ráno o půl osmé. "

"Rozkaz!" - říkám a vyzvídal, co to vlastně je a čemu mi to bude.

Kamarádka mi vysvětluje, že je to metoda odblokování různých stereotypů, boliestok a nezpracovaných věcí z minulosti uprostřed rodiny, či rodu, které nám brání žít tak jak chceme. A mít s "našimi" korektní vztahy. Nebrat na sebe třebas život mrtvého příbuzného."Neblázni, já nemám žádné bloky. No, možná nějaké, ale žiju si s nimi celkem v symbióze.A mrtví u nás si žili svůj život, stejně jako já. "

"Vždyť to! Rozvádí se? Nemáš peníze, zatímco "páníček" si užívá? Nevíš, jak budou reagovat děti? Bojíš se to říct vašim? Máš pocit, že jsi selhala? Vždyť si přísahala, že v dobrém i zlém a navěky ... A ještě otázka: Byli vaši rozvedení? Byli ... tak, vidíš. "

"To jo, ale přece, to je běžné."

"Já to za běžné nepovažuji, a protože chci po rozvodu žít spokojeně, bez viny a dopřát Jakubko hezké dětství, chci to zkusit. Je to změna a my dvě změnu potřebujeme. Změnu myšlení. Stav změníme každou chvíli rozhodnutím soudu. "

"Dobře, ale co to vlastně je?"

"Nevím, ale vede to doktorka Zlata Šrámová a tu znám ze školy, učila mě na výšce a věřím jí na 100%."

"Fajn a proč jí mám věřit já?"

"Mrkni na internet, uvidíš" Mrkla som.Toto se mi zalíbilo.

Zlata ŠRAMOVÁ patří k těm Slovenské odborníkem na problémy lidské duše, kteří stáhli systémové rodinné konstelace do své psychoterapeutické praxe. Vystudovala léčebnou pedagogiku a nejdříve absolvovala výcvik v proces orientované psychoterapii, což je terapeutický přístup, který mimo jiné pracuje s pocity, pohybem, s obrazy a zvuky, integruje do sebe mnohé smysly a zároveň žádá od terapeuta, aby si detailně všímal signály, které vysílá každý z nás. To vše jsou schopnosti a dovednosti, které bohatě využívá i jako lektorka seminářů, na kterých si účastníci staví rodinné systémové konstelace.

"Tím chceš říct, že jsem cvok a potřebuji lékaře na duši, protože se rozvádím?"

"Ne, chci říct, že si moderní žena, která ví, že existují věci, které nás přesahují, a často zasahují do našeho života, aniž bychom si to uvědomovali. V tomto případě například rodinné vazby.Ovlivňují nás mnohem více, než si to uvědomujeme. Nativní národy to vědí, vždy spolupracují s předky, a ctí si je. "

"Takže prababička mi pomůže, vyřešit úspěšně rozvod a Jakubovi přinese pochopení do dětského mozku?"

"Nevím jak to bude. Uvidíme. "

DEN D

Vcházíme do místnosti, ve které sedí již přibližně 20 jiných lidí. Sedí v kruhu. Většinou jsou to ženy. Napočítala jsem pouze pět mužů. Vypadají normálně. Nikdo nikoho nezná. Pouze my dvě jsme kamarádky a je tam jeden manželský pár a jedna těhotná žena čeká na přítele. (Nakonec nepřišel). Přesně o osmé se z úst Zlaty (je super) dozvídáme, že postavíme za sebe, své příbuzné a svůj problém někoho z přítomných a my si sedneme a budeme pozorovat, co se děje. Výsledek bude naprosto přesný momentální stav toho, co prožíváme. Zeptala jsem se na základě čeho to funguje? "s největší pravděpodobností to funguje na principu energetických polí, které si vyměňují informace a které anglický biolog Rupert Sheldrake nazval morfickými poli. Říká se, že když Sheldrake poprvé viděl práci s rodinnými konstelacemi, řekl: teď vidím morfické pole v akci. Podobně, definoval tyto jevy i Carl Gustav Jung, když je nazval kolektivním nevědomím.Moje zkušenost je taková, že je úplně jedno, koho si vybereš, aby reprezentoval členy tvé rodiny.Každý reaguje tak, jako by byl tím, koho zastupuje. "

"Tím chceš říct, že Kamila zahraje přesně mou mámu, i když ji nezná?"

"Sleduj a na konci mi řekneš, jestli to tak bylo. Já jsem se o tom přesvědčila mnoho razy. Je to prostě tak, že ti lidé popisují pocity, stavy a fyziologické změny, které odpovídají pocitům a jednání skutečných lidí. Svůj první systém jsem si stavěla na semináři v Čechách, ostatní frekventanti byli Češi a když jsem je postavila do role mých příbuzných, začali z ničeho-nic říkat česky. Já jako racionální člověk hledám vysvětlení a na toto mi nejvíce sedí Jung a Sheldrake. "

Takže seminář začíná a já vlastně nevím, co nás čeká, máme to přežít, proto se to jmenuje zážitkový seminář. Dobře, těším se. Jen moje zkušenost mi říká, že někteří budou mít dost velký problém promluvit své příběhy, pocity a vztahy před tolika cizími lidmi. Po skončení semináře, když jsme si byli už všichni blízcí, mi to mnozí potvrdili. Brali to však jako daň "lepším zítřkům."

TAKTO SE TO ZAČÍNÁ

Zlata bere pero, roztočí ho a na koho padne špička, ten si začne stavět konstelaci. (V této chvíli mnozí ztratili glanc a modlili se, aby nebyly první). Pero mě těsně minulo a zastavilo se směrem na Kamilu. Kolektivní výdech úlevy ji postavil na nohy. Zlata ji instruuje, že si má vybrat někoho, kdo bude zastupovat jejího manžela, Jakuba, tchýni, mámu a postavit je do prostoru podle vztahů jaké mají ke sebe.Ak se nesetkávají mohou být zády k sobě, pokud se mají rádi budou blízko, ne je jedno, zda si hledí do očí nebo shlížejí na sebe. Má to dělat intuitívnme, velmi pomalu, ale bez přemýšlení a nějaké logiky. Pak ať postaví zástupce za sebe. K zastupování svého muže, jestli tchyně si může postavit i ženu, je to jedno. Při stavění manžela s ním (se zástupcem) chodila dost dlouho po prostoru, nakonec se dostal za ni otočen směrem k oknu, do jeho zorného úhlu pak postavila osobu, která zastupovala syna atd. Šokující bylo, když se osoba zastupující Kamilu neustále dívala na jeden bod a Zlata se jí zeptala, co tam vidí a proč odtud nemůže odtrhnout zrak.To děvče se strašně rozplakalo a řeklo, že tam vidí nějaký bílý stín, jako kdyby dítě ... Zlata se do hrobového ticha zeptala Kamily, zda její máma měla potrat. "Ano, měla jsem asi čtyři roky, když moje matka vyšla ze záchodu celá bledá a otec zavolal sanitku, později jsem se dozvěděla, že máma porodila v šestém měsíci mrtvé dítě. "

Scéna před námi byla silnější než v jakékoliv divadelní hře a co bylo pro mě nejzajímavější, odpovědi na své otázky a náčrty řešení do budoucna dostávali i ti, kteří si konstelaci nepostavili.Přesto, že ani polovina lidí si nestihla postavit konstelaci, nikdo neodcházel zklamaný. Byl to nepopsatelný zážitek, jehož dozvuky trvají dodnes, alespoň u mě. Jako útržky situací. Slov.Hierarchií. Dokázala jsem například lépe pochopit svou sestru, která je podle mě nepříjemná ledová královna ke svým dětem. Během konstelace jsem zjistila, že tím chrání svou psychiku.Vdávala se totiž 18 letá, neboť musela. Od té doby v jejím podvědomí vře, že kvůli dětem přišla o radost, zábavu, možnosti kariérního růstu. Nebylo to z mé konstelace, ale z úplně cizí a přece to sádlo. Když jsem se zeptala sestry. Potvrdila mi to. Náš vztah se ze dne na den zlepšuje. Přestože nazvat ho blízkým, bych ještě docela nemohla. I to je důsledek tohoto víkendového zážitkového semináře. Byl to šokující víkend. Obě jsme šťastně rozvedené a naše vztahy s "ex" se vylepšili. Děti jsou ve střídavé péči a výživné chodí pravidelně. Nic z toho nevypadalo před konstelacemi na dohodu. Naopak byl to vyčerpávající boj dvou uražené ješitných dětí v dospělé kůži.

VŠICHNI JSME JEDNO

Všechno je to založeno na tom, že lidé, kteří zde stojí namísto členy našich rodin, začnou cítit a chovat se tak, jako lidé, které představují, a to přesto, že je vůbec neznají a nic o nich nevědí.Například žena, která byla postavena jako Kamilina babička začala najednou mluvit silným maďarským přízvukem, Kamila potvrdila, že tak vyprávěla, neboť zažila násilné pomaďarčovanie.V jiném případě, mrtvý děda (jeho zástupce) měl necitlivost celou levou nohu, Gitka potvrdila, že posledních deset let měl po úrazu ochrnutou nohy. Na povrch se dostala spousta tušených, ale nepotvrzených věcí ve vztazích. Kdo koho proč nenáviděl, miloval, zneužíval, proč mlčel ten, kdo o tom věděl. Zlata velmi citlivě odpletá jemnými otázkami, pokyny a afirmace minulost. (Prý se dá tímto způsobem pracovat is budoucností). Všímá si každý pohyb, sleduje dech, podává papírové ubrousky. O slzy není nouze ani mezi "účinkujícími", ani mezi "diváky". Nikdy jsem netušila, že se pod mou tvrdou slupkou skrývá tolik emocí. Zbytečně jsem se našminkovala. Všichni v místnosti jsme si jakýsi blízcí, už nemáme problémy s pojmenováním vztahů as upřímností. Ned námi se vznáší jednota. Rodinná konstelace je ukončena tehdy, když se všichni její členové stojící uprostřed kruhu cítí dobře a jsou přijati celou rodinou. Ti, kterým rodina dlouho upírala uznání nebo lásku, ji musí od ní dostat. Často se stává, že se ještě během stavění konstelace, případně krátce po ní, odehrají doma podobné změny, jaké se odehrávaly na semináři. Například pohádaní otec s matkou, kteří zneužívali své dospělé dítě na to, aby řešilo jejich problémy se udobří, a přestanou "otravovat" syna a využívat jej jako soudce. (Toto je poznatek konkrétního účastníka semináře, se kterým jsem se setkala po čase) .Kamila vzdala úctu Lacovi jako otci svého dítěte, pochopila, vztah Jakuba a otce se rozvodem nezmění, naopak upevní se a oběma dodá mužnou zralost. Tchýně už dávno tušila, že se to takto skončí a její máma má Laca ráda jako člověka a tak to bude i nadále, i když jí je trochu líto, že jim to nevyšlo, ale nevyšlo to ani jí s manželem a svět se nezhroutil. S tím druhým si už sedli dokonale.

CO PŘEDCHÁZÍ semináře?

Ještě před příchodem, většinou přes mail, dostanou všichni dotazník, podle kterého mají odpovědět na pár intimních otázek z rodiny své nebo partnerovy. Kamila se bála, že odskočit, tak jsme byli bez dotazníku. Později jsem pochopila jeho význam a dodatečně jsem si ho jen tak pro sebe a své blízké vypracovala. Většinou se začíná rodinou, z níž jsme vzešli, já, máma, táta, babička, děda, sestra, moje děti, její děti. (Totéž jsem udělala s exmanželovou rodinou). Otázky, na které bylo třeba odpovědět byly zajímavé a donutili mě k mnohým návštěvám, telefonátem a prohlídkám alb. (Brali se rodiče z lásky? Měli předtím vážný vztah? Byli v rodině potraty, interrupce, úmrtí dětí? Ztratil někdo příliš brzy rodičů? Byl vážně nemocný? Spáchal sebevraždu? Vraždu? Byl v zajetí, ve válce, v koncentračním táboře? ...) Dotazník se nedělá ze zvědavosti terapeuta, ale proto, že už hledání odpovědí rozvíří starý prach v rodině a věci se začnou hýbat, a pak také proto, že terapeut ví, že člověk může nevědomky následovat (jako kdyby převzít) osud toho, kdo byl z rodiny z nějakých důvodů vyhnán nebo zapomenut. Takoví lidé mají tendence emigrovat nebo se stát kněžími či jeptiškami. Ve zvýšené míře mívají i sebevražedné sklony. To vše jsou fenomény, které postavení systému odkryje.

ŘÁD MUSÍ BÝT

Během konstelací často přišlo k afirmací, kterou bylo třeba někomu projevit úctu. Například otci říct: "Ty jsi velký, já jsem malý. Uznávám. " Nebo někomu poděkovat. "Děkuji ti za život."Například jeden muž z naší skupiny podvědomě nenáviděl svého mrtvého otce za to, že se dal k partyzánům a zastřelili ho. Matka, kterou zbožňoval, zůstala sama se čtyřmi dětmi a bídou.Zastupovala jsem matku a hluboce jsem prožívala ten stav, ale horší mi bylo, když jsem pochopila, že syn vlastně bezdůvodně nenávidí svého otce. V potok slz mých (jeho matky), i jeho mnoho věcí pochopil. Úplně to změnilo jeho život a připustil smrt stařičké, nemocné matky, která byla již třetí měsíc v nemocnici. Nechal ji odejít a vzdal úctu a vděk oběma svým rodičům. Od té doby nemá ekzém a klidně může sledovat filmy s partyzánskou tématikou, což do té doby nemohl bez záchvatů zlosti ..

Plná emocí se ptám Zlaty (na semináři si pro jednoduchodť všichni tykáme) Nemáš i nespokojených klientů? Každý má jisté očekávání. Splní se vždy?

- Viděla jsi to, udělej si sama obraz, je velmi obtížné splnit očekávání. O to totiž vůbec nejde. Pro mě je důležité, že klient musí sám pro sebe definovat problém, na který staví konstelaci. A co nejjasněji zformulovat odpověď na otázku, co by bylo pro něj dobrým výsledkům. (Až teď mi došlo, že každý po určení problému musel odpovědět na otázku, co by bylo pro něj dobrým výsledkům. Zarazilo mě to, nejprve, ale pak jsem pochopila , že ideální je pro mě to, co já považuji za ideální, takže zřejmě tam směřuje otázka) Když odpověď najde, vím, že jsme téměř u konce. A konec je tehdy, když všichni členové systému, který si klient postavil potvrdí, že se cítí dobře a vše, co vidí kolem sebe, je v pořádku. Tehdy klientovi řeknu: tak se na to podívejte, protože to je nový obraz, nová fotografie vaší rodiny. A tento obraz dostává jako potenciál na cestu domů.Nerozebírá ten obraz, neanalyzuje ho, abychom nenarušili energii, která je v něm naakumulovaná. Někdy je seminář pouze první krok, světélko a systém pracuje dál sám, dle potřeby. Ne každý člověk je připraven na to, aby si postavil systém rodinné konstelace a unesl jeho následky. Někdo to dostane v menších dávkách. Jedna slečna řešila lásku ke dvěma mužům, ale předem věděla, jaký chce výsledek, systém však ukazoval, že opak by byl pro ni lepší. Byla velmi nespokojená.

Existuje mnoho jiných terapeutických přístupů, kterými se dají řešit psychické a vztahové problémy. Někdo by měl radši tarot. Rodinné systémové konstelace by měly využívat, až když selhávají běžné terapie, až když jde o chronický problém, ve kterém se člověk zacyklí a neví, jak dál. Jak říká Zlata, pokud mě bolí hlava nemusím si stavět konstelace, stačí si dát tabletku.

Rodinné konstelace doporučuji při těchto problémech:

  • pocity viny nebo jiné emoce, které můžeme probrat za své předky

neúspěšnost v práci - nedožičenie si úspěchu

partnerské problémy - naši energii lásky dáváme někomu mrtvému ​​a chybí nám pro partnerský vztah

sklon k nehodám, myšlenky na smrt - naši duši to táhne ze života za někým, koho smrt jsme nepřijali, i když jsme dotyčného neznali

problém s dětmi - konfliktní děti dělají vylomeniny, generační konflikty (děti nás upozorňují, že je v rodinném systému nějaký problém, který je třeba vyřešit - někdo chybí, zmeškaný smrt někoho, a podobně)

neplodnost (problém s otěhotněním) - nosíme skrytý strach ze ztráty dítěte, který měla naše babička po ztrátě svého dítěte

psychické poruchy - jakékoli těžké rodinné břemeno, které nedokážeme unést, a proto unikáme

vážnou nemoc v dětství - prohráváme osud někoho ze systému, kdo zemřel předčasně 

 

těžkou nemoc, rozvod, potrat, alkoholismus, týrání - tyto těžké osudy máme tendenci "zopakovat" a každopádně nám chybí do života energie, jejíž nedostatek se může projevit v partnerském vztahu, na zdraví či úspěšnosti v práci

Zdroj: www.2012rok.sk/wp/deti-a-rodina/543-reportaz-rodinnych-konstelacii

Zpět