Výhody meditace

02.03.2014 14:13

 

meditace

Západní věda odhaluje, že meditace není jen podivínský úlet, ale má pozoruhodné formativní účinky na lidské schopnosti a obecně na lidské zdraví a pocit štěstí. Meditace patří k Indii, k buddhismu, ale také k bojovým uměním již tisíce let. „Práci s myslí“ – což meditace vlastně je, se svým způsobem věnuje každé náboženství a každá spirituální cesta. V Česku se ještě dnes někteří lidé dívají na meditaci jako na úsměvný úlet. Ale lákadel meditace je z hlediska lidské psychiky mnoho, jak ukáže následující článek.

 

Pokud má někdo zájem poznat účinky na vlastní kůži, nejlepší je začít meditovat pod vedením zkušeného lektora. Cesta samouka vedeného knihou nebo cédéčkem není to pravé ořechové. Důležitým předpokladem meditace je dobré duševní zdraví, protože psychicky labilní nebo duševně nemocní jedinci mohou mít s meditačními technikami vážné problémy.

 

20 důvodů proč meditovat

Časopis Psychology Today přinesl dvě desítky vědecky potvrzených důvodů, proč je výhodné věnovat se meditačním technikám.

 

Meditace zlepšuje zdraví

  • - Zvyšuje imunitu
  • - Snižuje bolestivost
  • - Snižuje zánětlivost

Zvyšuje pocit štěstí

  • - Zvyšuje pozitivní emoce
  • - Zmenšuje deprese
  • - Snižuje strach
  • - Snižuje stres

Podporuje společenský život

  • - Zvyšuje společenské kontakty a emocionální inteligenci
  • - Zvyšuje soucitnost
  • - Snižuje pocit osamělosti

Podporuje sebekontrolu

  • - Zvyšuje schopnost ovládat své emoce
  • - Zvyšuje schopnost introspekce

Mění mozek

  • - Zvyšuje šedou hmotu
  • - Zvyšuje objem v oblastech emocionální regulace, pozitivních emocí a sebekontroly
  • - Zvyšuje hustotu kůry mozkové v oblastech souvisejících se schopností pozornosti

Zvyšuje produktivitu

  • - Posiluje soustředění a pozornost
  • - Zlepšuje schopnost dělat více úkolů najednou
  • - Zlepšuje paměť
  • - Zlepšuje schopnost být kreativní a myslet nekonvenčně

Dělá vás moudřejšími

Australský výzkum měřil funkce mozku pomocí EEG během meditací a zjistil, že se jedná o zvláštní stav lišící se od spánku i od odpočinku. Přední část mozku vykazuje aktivitu především na úrovni vln theta, což znamená, že mysl při ní monitoruje naše vnitřní zkušenosti. Zadní část mozku je aktivní na vlnách alfa, spojených s odpočinkem. Vlny beta, typické pro aktivní vědomý život, nejsou ve stavu meditace prakticky vůbec patrné. Totéž se však týká i vln delta, typických pro hluboký spánek.

 

Štěstí a dlouhý věk

Meditující bývají šťastnější a dožívají se i vyššího věku. Vědci z několika amerických univerzit sdružení v projektu Shamatha zjistili, že meditace má vliv na aktivitu enzymu telomerázy, který je přímo zodpovědný za délku života buněk. Tříměsíční meditování zesílilo u lidí vědomé kontroly nad vlastním jednání, způsobilo pokles neurotických příznaků, posílilo duchapřítomnost a schopnost prožívat vlastní život jako smysluplný, hodnotný a naplněný dlouhodobými cíli.

Emoce

Měřitelný je účinek meditování na naše emoce. Zjistili to vědci v Bostonu měřením amygdaly u dvou skupin lidí, jedni za sebou měli pravidelnou meditační praxi a druhá skupina nepravidelnou. Podle výsledku studie meditování zlepšuje emoční stabilitu a reakce na stres, může zvyšovat soucit a snižovat deprese.

 

Lidé, kteří meditují pravidelně, reagují silněji na utrpení – jak je obecně známo Buddhovo učení je spojováno se soucitem a jeho nauka byla založena na odstranění lidského utrpení. Je také dobře známo, že tibetští mnichové jsou vegetariáni a snaží se nepůsobit utrpení nejen lidem, ale všem živočichům.

 

Pokud osoba cvičí meditace pravidelně a dlouhodobě, určité složky osobnosti se díky meditaci citelně a trvale mění. Americký psycholog Paul Ekman zjistil, že dlouhodobě meditující lidé mají například lepší schopnosti empatie ohledně emocí než profesionálové na Západě, jako jsou policisté, psychiatři nebo agenti tajných služeb. „Jedním z přínosů jejich duchovní průpravy je podle všeho vyšší vnímavost vůči jemným příznakům duševního stavu ostatních lidí.“

 

Jiný výzkum mozku zjistil zvýšení šedé hmoty v části mozku – hipokampu. Meditace ovlivňuje v tom případě pozitivně schopnost učení, introspekce a paměť. „Pomocí meditace můžeme zvýšit naši pohodu a kvalitu života,“ říká Britta Hölzelová, která zkoumala účinky meditace v Německu i v USA.

 

Větší efektivita

K zajímavému výsledku dospěl výzkum v Nizozemsku, za kterým stojí matematik a buddhista Henk Barendregt. Podle něj jsou sice meditující osoby při řešení počítačových úloh nepatrně pomalejší než necvičící osoby, ale dosahují lepších výsledků. Může to být způsobeno tím, že lidé, kteří meditují, se lépe ovládají a jsou odolnější proti stresu.

zdroj : pravdu.cz

 

 

Zpět