Zajímavé souvislosti

28.02.2017 12:18

Pokroky na poli xenotransplantací poukazují na jeden ne úplně příjemný fakt. Pokusy a experimenty totiž ukazují, že lidský genom má blíž k prasečímu, než k opičímu. Dokazují to mnohé případy, kdy lidské tělo přijmulo prasečí tkáň v podstatě bez jakýchkoliv vedlejších příznaků. Některé prameny dokonce tvrdí, že prasečí gen je lidskému podobný zhruba na 98 a víc %.

„Plány imperialistů zhatí naši vepři boubelatí!“ [Černí baroni]

Tato podobnost má však nepřímé implikace, které nejsou na první pohled vidět. V Austrálii se volně žijící prasata často přemnoží a je s nimi potřeba něco dělat. Pokud je přemnožení rapidní, přistupuje se k radikálním řešením, kdy se tyto prasat navíc, jednoduše otráví. Otráví se látkou zvanou dusitan sodný, který způsobuje methemoglobinémiu, což je zjednodušeně řečeno nemoc, kdy hemoglobin v krvi přestane vázat kyslík a krev tedy nedostatečně prokrvuje organizmus. Časem se dosáhne toho, že přemnožené prasata omdlívají z nedostatečného okysličení a humánním způsobem umírají.

Když se člověk podívá kolem sebe, tak mu může být jasných několik faktů. Lidský druh je na planetě Zemi přemnožen. Xenotransplantační průmysl poukazuje na faktickou podobnost lidí a prasat. Skoro všechno balené, konzervované maso a masné výrobky obsahují v nějaké formě dusitan sodný (taky označen jako E250). Ve vzduchu tedy visí otázka: Jsme masivně trávení (masově humánně vražděni)? Dusitan sodný je jenom jeden příklad, bohužel je toho o hodně víc.

Zdroj: http://www.scienceworld.cz/biologie/clovek-jako-hybrid-simpanze-a-prasete/

Demografický vývoj ve světě

Ve druhé polovině minulého století došlo k obrovskému nárůstu populace, kdy přírůstek obyvatelstva dosahoval až dvou procent ročně. Zatímco v roce 1804 žila podle OSN na světě jedna miliarda obyvatel, v roce 1927 už to byly miliardy dvě, v roce 1960 tři, v roce 1974 čtyři miliardy, v roce 1987 pět miliard a od roku 1999 již přes šest miliard lidí. I dnes, na začátku nového tisíciletí, přes pozvolný pokles přírůstku na 1,1 procenta ročně, představuje „populační exploze“ jeden ze základních globálních problémů lidstva. Každou minutu se totiž na planetě narodí asi 250 dětí a zároveň 100 lidí zemře. V roce 2011 dosáhla světová populace výše 7 miliard a v roce 2016 to již bylo 7,428 miliard! Podle vědců je ale svět připraven maximálně pro dvě mliardy lidí… Co tedy se zbytkem?

„Karbonizujte koksohydráty! Termujte nukleáry! Akcelerujte moderáty! Ohřejte mi párek!“ „K službám.“ [Tajemství hradu v Karpatech]

E250 – Dusitan sodný

Charakteristika

Dusitan sodný je sodnou solí kyseliny dusité. Má formu světle nažloutlé krystalické látky. Je dobře rozpustný ve vodě. Požití 0,5 až 1 g dusitanu sodného vyvolává u dospělých osob lehčí otravu, 1 až 2 g těžkou otravu a asi 4 g smrt.

Použití

Dusitany dodávají potravinám uzenou chuť, umožňují vzdorovat a působit vůči bakteriím Clostridium botulinum, slouží jako stabilizátory barvy – mají schopnost chemicky reagovat s molekulami myoglobinu a dodávat krvavě červenou barvu masným výrobkům, prodlužují životnost výrobků a zabraňují oxidaci tuků. Výrobci uvádějí, že je velmi těžké dusitany nahradit, protože neexistuje látka, která by měla podobné vlastnosti a zároveň výrazně neovlivnila požadovanou chuť výrobku. Dusitany v kombinaci s přírodními sekundárními aminy (aminokyseliny, aromata, aj.) tvoří nitrosaminy, silné rakovinotvorné látky. Vznikají při smažení slaniny za vysokých teplot, během výroby potravin, skladování a vytvářejí se i v lidském žaludku. Přidáváním vitaminů C a E do potravin se zabraňuje tvorbě těchto látek. Nitrosaminy jsou obsaženy v pečených, uzených a silně solených jídlech. Vyskytují se i v pivě – zvláště v pivě tmavém. Vysoký obsah nitrosaminu má také dlouho skladované ovoce a zelenina. Jeho vysoká koncentrace byla zjištěna ve špenátu, ředkvičkách, okurkách a hlávkovém salátu.) Je snaha obsah nitrosaminů v potravinách snižovat úpravou výrobních postupů, omezováním přídavku dusitanů nebo přidáváním vitaminů C a E, které jejich negativní účinky eliminují. Dusitany se dostávají do potravin i do zeleniny prostřednictvím použitých hnojiv.

Výroba

Dusitan sodný se vyrábí synteticky např. tepelným rozkladem dusičnanu sodného.

Nežádoucí účinky

Dusitany obsažené v masných výrobcích mohou vést ke vzniku malého množství silně karcinogenních nitrosloučenin. Tyto sloučeniny vznikají zejména za vysokých teplot, např. při smažení slaniny. K podobné chemické reakci může dojít i v žaludku. Tyto karcinogeny byly objeveny v uzených masných výrobcích již v 70. letech. Jelikož se dusitany nejvíce přidávají do uzených masných výrobků, měla by být jejich konzumace omezena na mininum, a to nejen z hlediska možného vzniku rakovinotvorných látek. Některé studie hovoří o souvislosti konzumace těchto produktů se vznikem rakoviny žaludku. Další riziko dusitanu sodného spočívá v jeho dlouhodobém podávání, což může vést až k tzv. methemoglobinemii. Dusitany reagují s hemoglobinem, který pomáhá roznášet kyslík po těle, a dochází ke zmodrání kůže a hnědnutí krve. Tento zdravotní problém byl pozorován zejména u nemluvňat a malých dětí a byl způsoben pitím vody nebo konzumací potravin s vysokým obsahem dusičnanů. Dusičnany se mohou následně přeměňovat na dusitany. Nicméně vyšší příjem vitamínu C zabraňuje příslušným reakcím. Přeměna dusičnanů na dusitany také může ovlivnit to, zda je dotyčný kuřák či nikoli.

Doplňující informace

Dusitan sodný se vyskytuje v solících směsích (tzv. NPS). Slouží jako stabilizátor barvy v naloženém mase, slanině, párcích, šunkách, špekáčcích, konzervovaném mase, klobásách, uzeném tuňákovém mase, uzeném lososu a v dalších potravinách. Prodlužuje jejich životnost.

Zdroj: http://www.zdravapotravina.cz/seznam-ecek/E250

Zdroj: www.marps.cz/zajimave-souvislosti/

Zpět